Dřevěné stavby starobylé roubené a lidový nábytek v
severo-východních Čechách / Jan Prousek ; Ilustrace Jan Prousek. -- Praha
: Šimáček, 1895. -- 25 s.,obr. příl.
Tento dokument je nesmírně zajímavý nejenom svým věkem, ale především
úhlem pohledu na studovanou tématiku. Na rozdíl od jiných dochovaných
titulů neklade důraz na technické a konstrukční prvka staveb, ale na
jejich výtvarné provedení. V publikaci je nakresleno přes 150 obrázků
poskytujících bohatý srovnávací materiál.
 autor
„Nikoliv bez zapření svých krajinářských snah malířských
oddal jsem se kreslení našich lidových staveb, vida, jak mnohé z nich podléhají
vlivu času, netrvanlivosti staviva, trpíce červotoči, hnilobou a ohněm. Kéž
by svéráznost českého venkova nevzala zcela za své! Každý národ jeví
se umělecky potud svým, pokud zná a dbá svého, byť i sebe jednoduššího
přirozeného vkusu a slohu.“
Jan Prousek, malíř a sběratel, 1894.
Obdivuhodné ukázky řemeslné dovednosti zanechalo v Českém
ráji hned několik generací lidových stavitelů – zručných zedníků,
tesařů a kameníků. V čarovném kraji pod Troskami vyrostlo i mnoho nadaných
sochařů-samouků. Jejich neškolený talent přinesl kouzlo naivních náboženských
plastik i do nejodlehlejších míst na okrajích vesnic, cest i pískovcových
skal.
Na Zemské jubilejní výstavě roku 1891 vzbudila velký ohlas expozice
nazvaná Česká chalupa, inspirovaná nádhernými lidovými stavbami z
Pojizeří.
K zakladatelům moderního českého národopisu patřily takové osobnosti
jako spisovatel Alois Jirásek, architekti Antonín Wiehl, Jan Koula, Dušan
Jurkovič a další. V době příprav na velkou Národopisnou výstavu Českoslovanskou
v Praze v roce 1895 nejvíce upozornil na krásu a rozmanitost lidové
architektury Českého ráje turnovský malíř Jan Prousek (1857-1914). Jeho
badatelské zásluhy jsou mimořádné. Prouskův sborník Lidové stavby
starobyle roubené si kladl za cíl co nejlépe zdokumentovat „národní
stavitelský sloh“, mohl však zároveň sloužit i jako vzorník pro soudobé
stavitele. Prouskovy oleje a kresby roubených domů s vyřezávanými
lomenicemi, pavlačemi a dalšími malebnými architektonickými prvky jsou
dokladem dovednosti lidových řemeslníků i nadšení obětavého vlastence.
Jan Prousek stál v roce 1886 také u zrodu turnovského muzea, v jehož sbírkách
zanechal svůj národopisný poklad.
Nejslavnější selskou usedlostí v Českém ráji je Dlaskův statek v Dolánkách
u Turnova. Stojí nedaleko železniční stanice na pravém břehu řeky
Jizery. Rozložitá stavba patří k nejlépe dochovaným roubeným patrovým
domům středního Pojizeří. Uvnitř je dnes národopisná expozice turnovského
Muzea Českého ráje s vynikající sbírkou lidového nábytku a zemědělského
nářadí z Turnovska. Hlavní vstup Dlaskova statku tvořila malebná zděná
brána se zvoničkou. Jednodušší dřevěná vrata na zadní straně byla pořízena
při rekonstrukci počátkem 60. let 20. století jako napodobenina původního
vchodu podle studie J. Prouska. Ve stejné době byl do areálu v Dolánkách
přenesen roubený špýchar z roku 1807, který se původně nacházel v Malém
Rohozci…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě
časopisu Země světa č. 4/2003 |
